Jak se Dobrota učil tančit

  >  Příběh s hádankou   >  Jak se Dobrota učil tančit

Jak se Dobrota učil tančit

Byla doba, kdy se v lese všichni veselili, za horkých letních nocí se pořádaly slavnosti a jak jsme se dozvěděli z předchozí povídky, náš malý kamarád byl vílou Bezinkou pozván na jejich slavnost. Od té chvíle, kdy ho Bezinka pozvala, byl Dobrota celý nesvůj, protože by rád každou z víl provedl, ale copak umí tančit? No právě, že neumí. A tak chodí jako tělo bez duše a stále přemýšlí, jak se naučit tančit. Vůbec neví, co má dělat. Potřebuje radu od někoho moudrého a především, kdo se v tanci vyzná. Potřebuje nyní nutně najít na několik dní učitele tance. Nechce víly zklamat. Chce je naopak překvapit.

Jde si takhle po lese, přemýšlí o svém budoucím učiteli tance, ale nikdo z jeho kamarádů ho nenapadá. Nikdo tančit neumí a pokud ano, tak je to jako slon v porcelánu. Je úplně zabrán do svých myšlenek, když tu najedou slyší nad hlavou nějaké šustění. Podívá se k obloze a vidí, jak nad jeho hlavou krouží sova a hledá nějaké pěkné útulné místečko na stromě, kam by se mohla uchýlit a trochu si odpočinout.

Dobrota si uvědomil, jak je sova moudrá a určitě nejen ví všechno, ale i umí všechno. A tak ji nesměle oslovil: „Sovičko, vím, že jsi asi teď unavená a ráda by sis odpočinula a trochu prospala, ale mohu Tě na chvilku vyrušit? Protože vím, že jsi moudrá, určitě mi poradíš, kde bych se naučil tančit. Jsem pozván na slavnost, kterou pořádají víly a chtěl bych mým kamarádkám vílám udělat radost a s každou z nich si zatančit.“ Moudrá sova si skřítka změřila svým přísným kukučem, usedla na jednu z větví a začala se usmívat. „Máš veliké štěstí Dobroto. Kdysi jsem byla mistryně lesa v tanci. Vyhrála jsem několik tanečních soutěží a ráda tě naučím všemu, abys své kamarádky mohl okouzlit.“ Skřítek měl obrovskou radost. Vůbec nečekal, že takhle rychle se mu podaří učitele najít. „Kdy může začít první hodna tance sovičko?“ chtěl hned vědět Dobrota. „Nejprve, než začneme s hodinou tance, musíš si koupit pořádné taneční botky“, pravila sova moudrým hlasem…

Sejdeme se tady za dva dny ve stejný čas. Stihneš si potřebné pořídit?“ ptala se sova. „Ano, samozřejmě, pozítří budu tady připraven“, odpověděl skřítek. Poděkoval sově a utíkal shánět taneční botky. Myslel si, že nebude problém taneční boty sehnat, ale velice se mýlil. Obešel všechny kamarády, jestli by mu někdo z nich botky nepůjčil, ale bohužel nikdo ve svém botníku takové taneční skvosty neměl.

Nezbývalo mu nic jiného než zajít za ptáčkem Rákosníčkem a požádat ho, aby si udělal čas s za odpoledne mu ušil vysněné botky. Času moc nezbývá, zítra musí být připraven na určeném místě, kde se budou po nějaký čas odehrávat taneční lekce.

Rákosníčka našel ve své pracovně, což byl pařez nedaleko svého hnízdečka, na kterém šil všechna svá dílka na přání zákazníků. „Rákosníčku, nezlob sem, že tě vyrušuji ze tvé práce, ale mám k tobě obrovitánskou prosbu. Potřeboval bych ušít taneční botky. Bohužel času mi moc nezbývá, a tak kdybys dnes odpoledne měl čas, prosím vyšetři si ho pro mě.“ Samozřejmě, že Dobrota nepřišel k Rákosníčkovi s prázdnou a hned vytáhl z košíku buchty, které upekl před několika málo hodinami. Byly ještě teplé. Rákosníček zamrkal, podíval se na krásně vonící buchty a jelikož je miloval, hned skřítkovi přikývl a slíbil, že odpoledne se bude věnovat Dobrotovým botám. „To víš, že si čas udělám a boty Ti ušiji. Večer si je přijď vyzvednout. A děkuji Ti za chutné buchty. Víš, co mám rád viď?“

Dva dny uběhly jako nic a Dobrota stál pod smrkem ve svých nových botkách s úsměvem na tváři a s obrovskou chutí se naučit nové věci.

Sova moc dobře věděla, že náš malý společník je šikula, a tak ho vzala pod svá křídla. Pilně cvičili a trénovali po dobu několika dní a z Dobroty se pomalu ale jistě stával mistr tanečního parketu.

Tak a teď mohu s čistým svědomím a vědomím jít na slavnost lesních víl“, povídá Dobrota své učitelce a usmívá se pod vousky. Sova na souhlas přivřela svá krásná velká kukadla. „Ano Dobroto, byl si mým nešikovnějším žákem, co jsem kdy měla. Chválím Tě za to, jaký jsi šikula a za tvé vcítění a zapálení pro tanec.“

Slavnost se konala právě nazítří a byl nejvyšší čas si zopakovat vše, co se Dobrota naučil. Jeho nejoblíbenějším tancem byla Mazurka.

Samozřejmě, že Dobrota své učitelce nejen poděkoval, ale za její strávený čas hodinami učení, ji upekl Krtkův dort, který moudrá sova milovala.

 

Víte děti, na jakou písničku se tanec Mazurka tančí?

Dám vám nápovědu:

Když nastal čas slavnosti, Dobrota se oblékl do svátečního, obul si své nové taneční střevíce a vyrazil na domluvené místo. Louka byla osvětlena měsíčním svitem a víly se ladně pohybovaly a tančily do rytmu hudby, kterou jim zprostředkovala lesní kapela cvrčků a kobylek.

To byla nádhera…….

 

Přidat komentář